Bezvědomí #2

22. srpna 2012 v 19:32 | Shadow. |  Bezvědomí


,,Miláčku, byl jsem objednat ta oznámení," řekl Christian, když se posadil vedle zamyšlené Niny. Chvíli čekal, zda mu odpoví, ale když viděl, že ho vůbec nevnímá, pohladil ji po zádech.
Nina sebou cukla.
,,Promiň, cos říkal?" zeptala se a podívala se na něj.
Christian se opřel o opěradlo sedačky.
,,Nad čím jsi přemýšlela?" odbočil. Bylo mu jasné nad čím, ale v hloubi duše doufal, že přemýšlí nad něčím, co souvisí s jejich vztahem.
,,Já... nevím, co by bylo lepší," zašeptala Nina skoro zoufale.
,,Jak to myslíš? Co by bylo lepší z jakého výběru?" zeptal se Christian a přivinul ji k sobě.
Nina zabořila nos pod jeho krk.
,,Co bude lepší, když se Tom probudí. Nevím, jestli chci, aby na mě zapomněl, anebo jestli mu chci říkat, že já a on... už nejsme my," zašeptala a zavřela oči.

,,Nad tím takhle nemůžeš přemýšlet přeci," řekl Christian konejšivě. Věnoval Nině polibek do vlasů.
,,Ale přemýšlím. Doktor říkal, že když se vzbudí, může být postižený. Nemusí se prý vůbec hýbat, nemusí umět mluvit," zašeptala zoufale.
,,Ale, zlato, ty máš právo na svůj život a nebude hřích, když se o něj nebudeš chtít starat," zašeptal Christian do jejích vlasů.
Nina zvedla hlavu a podívala se Christianovi do očí.
,,O to vůbec nejde. Já se o něj postarat chci, víš. Jsem jediná, koho měl. Nemohla bych ho šoupnout do nějakýho ústavu," zašeptala. Oba dva věděli, že tohle by narušilo jejich budoucnost, ale Christian spolknul všechny protesty, když viděl její pomněnkové oči trpět.
,,Nino, já tu budu, slyšíš? I kdyby ses o Toma starala, pořád tě budu milovat a pořád si tě budu chtít vzít," řekl odhodlaně a pohladil ji po bledé tváři.
Nina se víc natáhla a políbila Christiana na rty.


...

,,Tome, už dost," ozýval se Niny smích ulicí.
Tom Nině házel čerstvé vločky, které mu padaly na zimní bundu, za její zimní kabát.
Ninu zmrzlé kapičky studily po celých zádech.
,,Studí, co?" smál se Tom a objal ji kolem ramen. Věnoval Nině pusu do dlouhých vlasů.
,,Studí. Jestli budu nemocná, budeš mi vařit čaj a uklízet za mě i za sebe," zamrkala Nina a přitulila se k němu.
Tom se usmál a kývnul hlavou.
,,Rád," zašeptal.

Oba šli blízko u sebe ulicí dál, dokud se Nina nezastavila u výlohy jednoho klenotnictví. Zadívala se na pár prstýnků a lehce se usmála. Byla mladá, ale pohled na stříbrné a zlaté poklady ji vždycky dostával. Tom se díval s ní. Už od mala chtěl Ninu požádat o ruku. Byly to sice jen dětské sny, ale právě tyto sny se teď pomalu stávaly realitou.
,,Který se ti líbí?" zeptal se potichu.
,,Támhle ten s malým srdíčkem," zašeptala Nina a ukázala na stříbrný prstýnek v bílé krabičce.
,,Mm, taky se mi líbí, měla bys ho jít ozkoušet," usmál se.
Nina zvedla hlavu a pohlédla mu do tváře. Oba mysleli na totéž.
Tom lehce pokýval hlavou a vydal se s Ninou do obchůdku.


...

,,Ježíši, tady jsem vypadala strašně," podotkla Nina, když jí Christian ukázal další fotku.
,,Jen trošinku v náladě," rozesmál se.
Nina na fotografii z oslavy jejích narozenin dělala vtipný obličej.
,,Od kdy je minerálka alkohol?" zatvářila se kysele.
,,Od doby, co ji piješ ty. Vždycky po ní tak žhavě tancuješ, mrkej," smál se Christian a ukázal Nině fotku, na které byla v sexy taneční póze.
,,Hm, mohla bych se přihlásit do nějaké taneční soutěže, že?" řekla naoko vážně a pobaveně.
,,Leda k tyči," srazil její okaté plány Christian.

Nina se rozesmála. Plácla Christiana po břiše.
,,Jsi sprostej. Náhodou, určitě bych zvítězila," dělala si dál srandu. Její telefon se rozdrnčel na konferenčním stolku. Nina se pro něj natáhla a stiskla jedno tlačítko.
,,Arzmittel," řekla do telefonu a opřela se o Christiana.
,,Dobrý den. Nemocnice Toronto, anesteziologicko - resuscitační oddělení. Voláme kvůli panu Kaulitzovi," ozval se milý ženský hlas.
,,Do-dobrý den. Poslouchám," řekla Nina a stoupla si.
,,Slečno Arzmittel, pan Kaulitz se probudil," oznámila sestřička Nině.
Nina mlčela. Nevěděla, co říct. Cítila svíravý pocit na hrudi. Nedokázala přesně definovat, zda je to strach nebo radost. Po chvíli se konečně nadechla.
,,A... komunikoval s vámi? Říkal něco?" zeptala se.
,,Ptal se na takové základní věci. Jak dlouho spal, co je za den, jaký je rok a jaké období. Pak akorát řekl, že by se chtěl vykoupat, tak jej sestřičky vzaly do sprchy," odpověděla vrchní sestra.
Nina polkla. Nechápala, proč najednou cítila ten svíravý pocit žárlivosti v žaludku, ale byla si jistá, že víc stiskla sluchátko. Nikdy neměla ráda, když se někdo cizí Toma dotýkal.

,,Dobře. Mám přijet? Tedy... ptal se po někom?"
,,Bylo by to nejlepší. Je zázrak, že pan Kaulitz docela v pořádku mluví. S chůzí je to sice horší, ale pomohla jste mu tím, jak jste mu cvičila ruce a nohy. Pár dní bude na vozíčku, protože zatím nemá moc sílu v nohách, jak nebyl vyživován úplnou potravou, ale jsem si jistá, že brzy bude schopný chodit i o berlích. Zatím se po vás neptal, ale myslím, že to přijde, pokud doopravdy nikoho jiného nemá," řekla sestřička.
,,Dobře, já... přijdu co nejdříve," řekla Nina a prohrábla si rukou rozpuštěné vlasy.
Sestřička jí řekla pár instrukcí a telefon zavěsila.
Christian se zvednul.
,,Něco nového ohledně Toma?" zeptal se hned.
Nina přikývla.
,,Probral se, Chrisi," řekla a zamířila do ložnice.

...

,,Jsi si jistá, že to zvládneš? Opravdu nemám jít s tebou?" zeptal se Chris, když v tichosti seděli v autě před nemocnicí a Nina se chystala jít do budovy. Přikývla a dala si kabelku přes rameno.
,,Musím. Bude mít určitě spoustu otázek, anebo žádné, protože si mě nebude pamatovat, a... nevím, budu potřebovat prostor, abych mu vše vysvětlila."
Chris se přes ni natáhl a otevřel její dveře.
,,Pojedu domů. Pak mi zavolej, až budeš chtít, abych pro tebe zajel," řekl mile.
Nina se k němu otočila čelem a dala mu pusu.
,,Děkuju, zavolám ti," řekla a vystoupila. Mířila do nemocnice.

...

Nina hypnotizovala bílé dveře od pokoje, kde ležel Tom, a snažila se zaklepat. Sestra ji seznámila se současným stavem Toma a nebylo to moc příjemné zjištění. Tom si nepamatoval, co se mu stalo. Nedokázal uvěřit tomu, že uběhlo pět let a on je jen prospal. Nina vydechla. Narovnala hlavu a konečně zaklepala.

,,Dále," ozval se Tom.
Nina se kousla do spodního rtu. Měla pocit, že nedokáže vzít za kliku. Jeho hlas byl pořád stejný. Pořád stejně sexy. Znovu se nadechla a za kliku opatrně vzala. Vešla dovnitř a střetla se s Tomovým pohledem.
,,Panebože," vydechl překvapeně, ,,jsi tady. Ty... přišlas," vykoktal.
Nina se zmohla jen na lehký úsměv. Zavřela za sebou a posadila se na židli, která byla u nemocničního lůžka.

,,Jak se cítíš?" zeptala se.
Tom si ji prohlížel.
,,Jsi strašně krásná. Změnila ses, ale... pořád jsi to ty. Máš stále dlouhé vlasy," usmál se lehce. Vůbec nevnímal, na co se jej Nina ptala. Cítil velkou úlevu, když se objevila ve dveřích. Několikrát se mu o ní živě zdálo. Několikrát ji slyšel, jak k němu mluví nebo šeptá. Stále ji miloval. I přesto, že měla světlejší vlasy a byla hubenější, i přes tohle všechno k ní cítil to samé, co před pěti lety.

,,Tome, já... děkuju," zmohla se Nina na pár slov. Věděla, že to nejtěžší teprve přijde.
Tom ji chytil za ruku, ale ona se něžně vyprostila ze sevření. Omluvně se usmála a on se zamračil.
Teď přijde ta chvíle. Musíš mu to říct, křičel na ni hlas v její hlavě. Chtěla být upřímná už ze začátku, i když to znamenalo, že by Tom vzdal své zotavení.
,,Víš, já... hodně se toho událo. Nejdřív bych ti měla říct, co se ti vlastně stalo, a pak... to ostatní," řekla konejšivě. Její hlas zněl rozněžněle, jako by mluvila na malé miminko.
Tom se podíval do peřin. Cítil ze vzduchu, že věci nejsou tak, jako byly dřív. Lehce pokýval hlavou, aby Nina začala mluvit.

...

,,Bůh ví, v jakém ho najdeme stavu," vydechla Nina, když šli s Tomem ulicí k domu, kde přežíval její otec. Od doby, co umřela její matka, její otec začal hodně pít. Měl spoustu dluhů a odmítal pomoc své dcery. Kdykoliv se Nina snažila zaplatit za něj účty, nebo mu jen přinést něco k jídlu, dočkala se nadávek, urážek a vyhození.

,,Když bude ve stavu bdělém, rychle opustíme lokalitu," řekl Tom stylem policisty.
Nina mu dala lehké pěstí do břicha.
,,Nedělej si z toho srandu," utrousila, ale neubránila se úsměvu. Společně ruku v ruce došli ke hlavním dveřím a Tom zazvonil.
Pan Arzmittel otevřel. Měl trochu opilé oči a výraz rebela.

...

,,Takže ty chceš Ninu požádat o ruku. Hm, myslel jsem, že se kurví," pronesl Frederik a opile se usmál. Měl v sobě další lahev vodky a vypadalo to, že jeho popíjení zdaleka nekončí.
Tom odložil svou skleničku s vodou. Podíval se na něj. Začalo ho rozčilovat, jak Niny otec o ní mluví. Měl v sobě už hodně alkoholu a plácal nesmysl za nesmyslem. Počínaje Nininou střední až po její vysokou.

,,Myslím, že už byste měl brzdit s tím alkoholem. Pojďte, pomůžu vám do postele," řekl Tom. Snažil se o přátelský tón, ale ve skutečnosti pěnil.
Pan Arzmittel vstal.
,,Ty mi budeš říkat, co mám dělat?! Ty?! Takovej malej hajzl?! Moc dobře si tě pamatuju. Věčně jsi tu oxidoval a otravoval celou naši rodinu tím, že's sem chodil fňukat, jak tvá máma chlastá!" sykl.
,,Dávejte si bacha na pusu," řekl Tom na obranu.
,,Prosím?!" vyštěkl Frederik a vydal se k Tomovi. Popadl ho za triko a během mžiku odstrčil.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Alethea | Web | 22. srpna 2012 v 20:17 | Reagovat

DÁÁÁL! ♥

2 Shadow. | Web | 23. srpna 2012 v 11:30 | Reagovat

[1]: <333

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.